​2.5.2022 • Po dvou letech, kdy konference protivzdušné obrany byla jednou zcela zrušena a jednou kvůli covidové pandemii realizována pouze distančně, se ve dnech 27. a 28. dubna uskutečnil na Univerzitě obrany 22. ročník konference PVO. To je rozhodně pozitivní fakt. Druhým neoddiskutovatelným faktem je to, jak se aktuálně dnes a denně přesvědčujeme o tom, že vzdušný prostor musí být tvrdě hájen. Negativním rysem tohoto uznání samotného smyslu protivzdušné obrany ovšem je, že se o tom přesvědčujeme jen několik stovek kilometrů na východ od naší vlasti.

Jestliže na poslední konferenci PVO zaštítěné zástupcem ze sekce rozvoje sil generálem Ing. Petrem Čepelkou, který apeloval na to, že nové hrozby je třeba hluboce analyzovat a připravit se jim čelit, letos se již jeho úvodní slova i obsah dalších vystoupení zaměřily na konkretizaci vzdušných hrozeb, a to nejen ve vzdušné doméně válčiště.

Příspěvky prezentujících firem i vojenských představitelů byly primárně zaměřeny do oblasti detekce prostředků vzdušného napadení současnosti a předvídatelné budoucnosti objevujících se nad reálnými válčišti. To znamená bezpilotní systémy a hypersonické zbraně. Prvně zmíněná skupina byla doložena i výsledky simulačních a demonstračních cvičení mezinárodního charakteru.

Konference PVO se zúčastnilo 82 osob z devíti států.  V plenární části prvního dne zaznělo 13 příspěvků. Druhý den byl věnován dvoustranným a vícestranným jednáním mezi nejvýznamnějšími subjekty. Jednání směrovala především ke zvýšení úrovně vazeb obranného průmyslu, vojsk a akademické sféry k naplnění cílů, které by ve svém výsledku měly přispět ke zvýšení efektivnosti protivzdušné obrany v multidoménových operacích.

Autor: Miroslav Krátký, foto: Aleš Mylan