Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu
Památný den MO: Doss Alto je symbolem odvahy československých legionářů

Zpravodajský portál Univerzity obrany

 

Aktuality Univerzity obrany

Památný den MO: Doss Alto je symbolem odvahy československých legionářů

Počet shlédnutí: 659

21. 9. 2021 • Vítězná bitva československé divize na kótě Doss Alto ve Východních Alpách 21. září 1918 je symbolem celé série bitev a střetnutí, které v Itálii podstoupili českoslovenští legionáři. Ne náhodou byla právě tato událost vybrána jako památný den resortu Ministerstva obrany, který si připomínají i příslušníci Univerzity obrany.

Na italské frontě padlo více než tři sta padesát Čechoslováků. Dalších padesát pět jich bylo poté, co padli do rakousko-uherského zajetí, popraveno. Přestože českoslovenští legionáři byli v severní Itálii nasazeni na bojištích, která měla mnohem větší vojenský význam než necelý den trvající bitva z 21. září, události na Doss Altu zůstávají i po více jak stu letech jedinečné.

Sedm set tři metry vysoká kóta Doss Alto měla tehdy na daném úseku fronty doslova strategickou polohu. Již několikrát se v jejím držení vystřídala rakousko-uherská a italská vojska. Na vrcholu byl vybudovaný obranný tunel ve tvaru oblouku. Ten však neskýtal obráncům příliš prostoru, natož pak pohodlí. V obranných pozicích se nacházeli vojáci 33. střeleckého pluku. Dělostřelecké ostřelování navíc způsobilo přerušení telefonického spojení obránců. Když tedy útočníci tvrdě udeřili ze tří stran, nebylo možné přivolat posily. Signální rakety byly totiž zvlhlé.

Většina účastníků popisovala nadcházející boje jako velice zuřivé. Čechoslováci byli ve výrazné menšině, a tak nebylo ani divu, že se znepřátelené strany dostaly do těsného kontaktu. Bojovalo se už i noži, bodáky a šavlemi. Nepřítel postupně vytlačoval naše vojáky a obsazoval okopy. Když už bylo jasné, že se celou kótu nepodaří udržet, stáhli se legionáři do tunelu, kde se zabarikádovali a u vchodu umístili kulomet. Protivník se pokusil toto poslední obranné postavení několikrát zdolat. Dokonce použil plamenomet a plynové granáty. Nebylo mu to ale nic platné. Po mnoha hodinách bojů přišla konečně v odpoledních hodinách pomoc. Rakousko-uherští vojáci se tak nečekaně dostali do palby ze dvou stran, museli tedy ustupovat. Po osvobození legionářů obklíčených v tunelu se jejich ústup změnil doslova v útěk. Pozice našich pluků byla definitivně uhájena. A to za cenu sedmi zabitých legionářů a několika desítek raněných.

Obrovská houževnatost našich vojáků vyvolala bezprostředně po vítězné bitvě velkou mediální kampaň v italském tisku a s ní i podporu vyjádřenou italskými politiky. To samozřejmě přinášelo politické body nejen pro další rozšiřování československých legií, ale i pro podporu myšlenky vzniku samostatného Československa.

Několik dnů po bitvě u Doss Alta byli vojáci 33. a 34. pluku v prvním sledu vystřídáni příslušníky 31. a 32. střeleckého pluku. Počátkem října byla pak z fronty stažena celá divize. V té době se ale již s pomocí „ostřílených" pluků 6. divize formovala 7. divize a vytvářel čs. sbor v Itálii.

Příslušníci 33. pluku, kteří na tomto horském masivu prolili svou krev, získali v roce 1923 na základě rozhodnutí prezidenta republiky T. G. Masaryka čestný název Doss Alto. Prsť z tohoto bojiště byla navíc uložena pod Hrobem neznámého vojína na Staroměstské radnici v Praze.
 

Autor: Pavel Pazdera, foto: VÚA-VHA Praha

   
© 2021 Univerzita obrany | Kounicova 65, 662 10 Brno, Czech Republic
  • Videokanál Univerzity obrany na Youtube
  • Tweetujeme
  • Videokanál Univerzity obrany na Youtube
  • Jsme na Facebooku
  • Webová alba Picasa