Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu
Katedra vojenského umění prezentuje výsledky bádání

Zpravodajský portál Univerzity obrany

 

Aktuality Fakulty vojenského leadershipu

Katedra vojenského umění prezentuje výsledky bádání

Počet shlédnutí: 101

​3.10.2019 • Katedra vojenského umění je řešitelkou dlouhodobého záměru rozvoje organizace, jehož názvem je akronym „Rozum". Mezi jeho cíle patří prozkoumat mj. souvislosti událostí roku 1939 a toho, jakým způsobem se promítly v československém vojenství a vojenském umění. Dne 25. září 2019 prezentovali její příslušníci dosažené badatelské výsledky v této oblasti na konferenci „Rok 1939 jako mezník v dějinách střední Evropy".

Konferenci pořádal Národní památník II. světové války a tematicky byla zaměřena do oblasti vojenské historie a historie vojenského umění. Prezentující badatelé zastupovali kromě Univerzity obrany v Brně další klíčové instituce, které se věnují vojenskohistorickému výzkumu, především Slezskou univerzitu v Opavě a Univerzitu Palackého v Olomouci. Z nejdůležitějších referátů, které zazněly, je možno uvést příspěvek Zdeňka Jiráska „Rok 1939 – dlouhé stíny vizí a zklamání", Anny Blatecké „Nacistická trestnice Mírov v prvních letech své existence", Ondřeje Koláře „Neklidné trojmezí" o bezpečnostních poměrech na Ostravsku v letech druhé republiky a Lubomíra Hlavienky „Národnostní problematika ve Slovenské armádě 1939-1941".

Významné místo na konferenci přitom náleželo Univerzitě obrany, kterou zastupovalo hned pět jejich příslušníků. V pořadí, ve kterém vystoupili, se jednalo o následující. Jako první vystoupil Aleš Binar s příspěvek „Vznik a vývoj operace Südost", v němž prozkoumal, jakým způsobem plánovala německá branná moc provést okupaci Československa v březnu 1939. Zaměřil se přitom přednostně na operační stránku jejího provedení. Po něm se ujal slova Stanislav Polnar, který hovořil o „Právních a doktrinálních okolnostech vzniku vládního vojska". Hned v úvodu si položil badatelskou otázku, totiž zda vládní vojsko, tedy de iure branná moc Protektorátu Čechy a Morava, představovala pokračování či alespoň relikt prvorepublikové armády, anebo zda se jednalo o instrument okupačního režimu.

Milan Vyhlídal se zaměřil na téma, které dodnes fascinuje, totiž útěk československých vojenských zpravodajců, kteří odletěli do Spojeného království jen několik málo hodin před okupací českých zemí v březnu 1939. V příspěvku „Evakuace rodin zpravodajských důstojníků v létě 1939" prozkoumal nepříliš známý aspekt z historie československé „špionáže", přičemž současně poukázal na problematickou roli francouzské strany. Čtvrtým v pořadí byl Tomáš Řepa. Ve svém referátu „Proces formování legionu Čechů a Slováků v Polsku v roce 1939" podal přehled základní faktografie vzniku první vojenské jednotky československého exilového vojska, přičemž zdůraznil jak aspekt individuálních osudů československých vojáků, tak aspekt organizační.

Posledním vystupujícím byl František Hanzlík. Jeho příspěvek „Vnímání rozbití Československa krajany v USA a jejich pomoc čs. zahraničnímu odboji v roce 1939" se, jak název napovídá, týkal krajanů, tedy osob žijících ve Spojených státech, kteří měli český a slovenský původ. Zdůraznil přitom jednak skutečnost, že rozbití Československa bylo v komunitě krajanů doprovázeno silnou vlnou nesouhlasu, která se projevila mj. masivními demonstracemi, jednak nezastupitelný význam, který jim náležel při budování československého odboje.

Výše uvedené příspěvky jsou součástí plnění hlavního badatelského cíle Katedry vojenského umění a zajišťování garančního potenciálu v novém studijním programu. Vzhledem k faktu, že samostatný publikační výstup z konference organizátoři neplánuji, budou uvedené referáty dostupné na stránkách českých odborných periodik.


Text: Katedra vojenského umění




  Sdílet na Facebooku   Sdílet na Twitteru


   
© 2019 Univerzita obrany v Brně | Kounicova 65, 662 10 Brno, Czech Republic
  • Videokanál Univerzity obrany na Youtube
  • Tweetujeme
  • Videokanál Univerzity obrany na Youtube
  • Jsme na Facebooku
  • Webová alba Picasa