Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu
Památný den: bitva u Sokolova 8. března 1943

Zpravodajský portál Univerzity obrany

 

Aktuality Univerzity obrany

Památný den: bitva u Sokolova 8. března 1943

Počet shlédnutí: 229

8.3.2018 • První vystoupení československých vojáků na východní frontě v boji proti nacistickému Německu a jeho spojencům v roce 1943 je známé jako bitva u Sokolova. Když se podíváme blíže na toto první bojové vystoupení, objevíme nemálo hrdinství, sebeobětování a snahy dokázat, že Čechoslováci ve druhé světové válce nesložili zbraně a byli připraveni bojovat.  

První československý samostatný polní prapor, který se od roku 1942 připravoval v Buzuluku na bojové nasazení, byl dne 30. ledna 1943 slavnostně vypraven na frontu. Jednotka, v čele s plukovníkem Ludvíkem Svobodou, se měla připojit k ofenzívě Rudé armády, která od listopadu předchozího roku rychle postupovala, přičemž obsadila území rozlohou srovnatelné s dnešním Španělskem. Nicméně v důsledku nevídaného tempa postupu nezajistila dostatečnou obranu zadních linií. Polní maršál Erich von Manstein, kterému bylo svěřeno velení Skupiny armád Jih, tuto situaci předvídal, nechal nepřítele postoupit dále do srdce Ukrajiny, a poté, v únoru 1943, zahájil mohutný útok, který směřoval z prostoru Dněpropetrovsk na sever na města Charkov a Bělgorod. Mířil tedy do boku a týlu sovětských armád. Sovětské velení bylo tímto obratem zaskočeno a Rudá armáda, nepřipravena na vývoj situace, začala překotně ustupovat. 

Změna strategické situace na frontě znamenala, že československý prapor dostal nový úkol. Tím bylo zajištění obrany podél řeky Mža, která protékala zhruba západovýchodním směrem jižně od Charkova. Rozkaz zněl nepustit nepřítele přes řeku. Dne 3. března jednotka zaujala pozice v úseku mezi obcemi Mirgorod a Arťuchovka na severním břehu řeky o šířce asi 10 km. V té době ještě probíhaly boje o obec Taranovku, která se nacházela asi 15 km jižně od postavení jednotky; před praporem se tak nacházelo fakticky území nikoho. 

Za této situace rozhodl plukovník Svoboda o vyslání první roty pod vedením nadporučíka Otakara Jaroše do Sokolova, obce na jižním břehu Mži, které skýtalo výhodné podmínky pro vybudování předsunuté obrany. Další dvě roty v čele s nadporučíkem Janem Kudličem a nadporučíkem Vladimírem Jankem byly dislokovány v prostoru obcí Mirgorod a Arťuchovka.

Splnění rozkazu nepustit nepřítele za řeku bylo vykoupeno krvavou daní. Z necelé tisícovky mužů (a žen) ztratil československý prapor během bojů ve dnech 8. až 13. března, kdy bránil svěřený úsek, na 220 svých příslušníků, z nichž asi polovina padla. V Sokolovu také prapor ztratil takřka všechny protitankové pušky, 21 kulometů a 5 minometů. Přestože dnes je již velmi obtížné, ne-li nemožné, se ztotožnit s dobovou interpretací bitvy jako „krví zpečetěného" bratrství mezi Sovětským svazem a Československem, přes určitá pochybení velení představuje obětavost a houževnatost, s jakou prapor usiloval o splnění zadaného rozkazu kvality, jež jsou důstojnou součástí vojenské tradice Armády České republiky. 

 

Autor: Aleš Binar, foto: archiv VÚA-VHA Praha



  Sdílet na Facebooku   Sdílet na Twitteru   Sdílet na Google+

   
© 2018 Univerzita obrany | Kounicova 65, 662 10 Brno, Czech Republic
  • Tweetujeme
  • Jsme na Facebooku
  • Webová alba Picasa
  • Videokanál Univerzity obrany na Youtube
  • Videokanál Univerzity obrany na Youtube