Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu
Bitva u francouzského Arrasu 9. května 1915

Zpravodajský portál Univerzity obrany

 

Aktuality Univerzity obrany

Bitva u francouzského Arrasu 9. května 1915

Počet shlédnutí: 531

​9.5.2019 • Za jedno z největších bojových vystoupení českých legionářů v prvním roce I. světové války je možné označit bitvu u francouzského Arrasu. Ne náhodou byla právě tato událost rozkazem ministra obrany vybrána jako památný den resortu Ministerstva obrany, který si připomínají i příslušníci Univerzity obrany.

Vypuknutí první světové války přivítali čeští krajané ve Francii, na rozdíl od svých soukmenovců doma, jako příležitost demonstrovat požadavek vzniku samostatného českého, respektive československého státu. České organizace toto přání manifestovali náborem dobrovolníků do předpokládaných českých jednotek. O tom, že jejich nadšení pro věc „předběhlo dobu“, svědčí skutečnost, že jediný způsob, jak se zapojit do ozbrojeného boje, skýtal vstup do nechvalně známé francouzské Cizinecké legie. V této době totiž žádná velmoc, nejen Francie, ale ani žádný z českých politiků otevřeně nepožadoval rozbití habsburské monarchie. Co víc. Drtivá většina českých krajanů měla stále rakousko-uherské občanství, což z nich automaticky dělalo nepřátele Francie.

Z asi 300 dobrovolníků, kteří se přihlásili do legie, byla dne 31. srpna 1914 většina z nich zařazena do první ze čtyř rot praporu „C“ cizineckého pluku. Základ roty tvořili prakticky výhradně sokolové a sokolský pozdrav „Nazdar!“, kterým se zdravili, dal celé rotě jméno. Jedinou výsadu, která Francie dobrovolníkům povolila, byla skutečnost, že se nemuseli zavázat k pětileté službě. V legii měli sloužit „po dobu trvání války“.

Po absolvování výcviku a po složení slavnostní přísahy dne 12. října 1914 v akvitánském městě Bayonne, kdy rota obdržela čestný praporec s vyšitým českým lvem, byli legionáři zasazeni na relativně klidný úsek v oblasti Champagne v blízkosti Remeše. Na frontě byla jednotka včleněna do Marocké divize, jejíž součástí byly dva mj. pluky Marokánců a pluk Zuavů. V souvislosti s přípravou ofenzívy byla na jaře 1915 divize přesunuta na exponovaný úsek fronty k městu Arras do oblasti Artois. Dne 9. května v deset hodin dopoledne skončila několikadenní dělostřelecká příprava a jednotky dostaly povel k útoku. Cizinečtí legionáři se však nepřizpůsobili zákopovému boji. Jejich taktika vycházela z osvědčených metod boje tak, jak byl užíván v expedičních výpravách. Navíc legionáři neměli k dispozici ani ocelové přílby a jejich uniformy si zachovávaly koloniální pestrost.

Česká rota Nazdar se toho dne dopoledne navzdory nepřátelskému dělostřeleckému ostřelování a prudké kulometné palbě opakovaně vrhala do útoku proti německým zákopům a svým příkladem strhávala i ostatní příslušníky praporu „C“ Marocké divize. Během útoku rota Nazdar sice postoupila o několik kilometrů do hloubky nepřátelského území na strategicky významnou kótu 140, musela však po jejím dobytí ustoupit německému tlaku. Výsledkem tak byly obrovské ztráty, v jejichž důsledku přestala rota Nazdar fakticky existovat. Vždyť 42 mužů padlo, mezi nimi i všichni důstojníci, a dalších asi 100 bylo zraněno a vyřazeno z boje. Rota přišla i o svůj praporec. Po přesunutí do týlu byla proto česká jednotka rozpuštěna a její přeživší příslušníci přeřazeni k jiným oddílům.

Symbolickou tečkou za prvním významným bojovým nasazením české jednotky na polích první světové války udělala sama Francie. Dne 3. června 1915 přijalo francouzské Národní shromáždění tzv. Bérengérův zákon, který zakazoval přijímat do Cizinecké legie dobrovolníky, kteří pocházeli ze zemí, s nimiž byla Francie ve válečném stavu. Přestože důstojníci Cizinecké legie tento zákon obcházeli, vyvolané roztrpčení v řadách českých dobrovolníků nemohlo být utlumeno. O to víc je nutno vyzvednout jejich vskutku nejistou oběť. Trvalo totiž ještě další měsíc, než se dne 6. července 1915 postavil T. G. Masaryk do čela zahraničního odboje a programově začal usilovat o založení československého státu a jeho armády.


Autor: Aleš Binar, foto: Vojenský ústřední archiv Praha

​​
   
© 2018 Univerzita obrany | Kounicova 65, 662 10 Brno, Czech Republic
  • Tweetujeme
  • Jsme na Facebooku
  • Webová alba Picasa
  • Videokanál Univerzity obrany na Youtube
  • Videokanál Univerzity obrany na Youtube